Osobnosti sušické atletiky

Adolf Blahůt

"Velký mág", který dokázal stmelit a dovést družstvo mužů k největším úspěchům na přelomu 80. a 90. let

*19.6. 1931 v Sušici

Organizační činovník, jenž stál při zrodu dorosteneckého atletického družstva v roce 1972. Podílel se na úspěších družstev starších i mladších dorostenců v polovině 70. let. Koncem 70. let a v 80 letech spolu s Ladislavem Nešporem postupně budoval stále sílící družstvo mužů. Dokázal svým nadšením přesvědčit řadu stárnoucích borců (i z 1.ligy) o tom, že na pořádné výkony ještě není pozdě (např. Kryštof - Slavie, Vostatek - Dukla Praha, Studený - Sparta, znovunávrat Nešpora - 1984, Novotného - 1986, Synka - 1986). Své dlouholeté úsilí korunoval v roce 1989 postupem družstva mužů do Národní ligy. Josef Blahůt v čele naší výpravy, NDR 1978

Z funkcionářské činnosti

Aktivní sportovní činnost

Antonín Končal

Jarda Kratochvíl ("hašlerka") - vrchní hrabač Antonín Končal a Tonda Končal, Sušice 1981

Tělocvikář na ZDŠ Husova, později ředitel ZŠ T. G. Masaryka. Přivedl k atletice řadu závodníků našeho oddílu (Nešpor, Synek, Rytych, Jeníček, a další...).

 

Ladislav Nešpor

Trenérská legenda našeho oddílu

*19. 2. 1926 Volšovy u Sušice +leden 2008

Trenér a spoluzakladatel atletického družstva dorostenců v roce 1972. Svým nadšením dokázal získat k pravidelnému tréninku (a na závodech doslova vyhecovat) desítky mladých adeptů atletiky. Vypracoval družstvo dorostenců k úspěchům v 70. letech a později dovedl družstvo mužů spolu s Adolfem Blahůtem do Národní ligy (1989). Svými trenérskými zkušenostmi přispěl k dalšímu historickému úspěchu, jakým byl postup družstva mužů do 1.ligy v roce 1995. Ladislav Nešpor, Domažlice 1980

Svěřenci

Z funkcionářské činnosti

Aktivní sportovní činnost

Zdeněk Nešpor

*15.9. 1957

Jedna docela malá gratulace

Zdeňek Nešpor, MČR družstev v SušiciDo kroniky sušické atletiky se v nedávné době zapsaly dvě velké události. Atletický ovál včetně sektorů se dočkal umělého povrchu a naše město se stalo hostitelem finálového kola atletické extraligy družstev. Takřka několik hodin po právě skončeném Mistrovství světa v japonské Ósace jsme měli špičkovou atletiku na dosah ruky. Dvě tisícovky diváků mohly zatleskat šedesátimetrovému hodu „zlaté“ Barbory Špotákové v oštěpu, obdivovat rychlost Marlene Ottey v jejích neuvěřitelných šestačtyřiceti letech a vychutnat si souboje našich, slovenských i polských reprezentantů, protože naše extraliga je soutěž opravdu nadnárodní. Opona spadla, vzrušující podívaná skončila. Než ji zařadíme do kategorie vzpomínek bylo by spravedlivé vyslovit jeden dík, jedno poděkování člověku, který sušické atletice a novému sušickému stadionu obětoval kus svého životu a jako třešničku na dort nám doslova na podnosu přinesl tuto vrcholnou atletickou podívanou. Mnozí ze sušických čtenářů už teď vědí, že mám na mysli Zdeňka Nešpora.

Zdeňka znám více než čtyřicet let od první třídy základní školy. Rychle jsme se stali dvojicí nerozlučných kamarádů nejen ve společné školní lavici na základce a na gymnáziu, ale i pod junáckou vlajkou a na atletické dráze. Jeho otec jako atletický trenér zažehnul opravdový zápal pro atletiku nejen u nás dvou, ale u celé party kluků. Z party kluků jsou dnes čtyřicátníci a padesátníci, na hlavách nosíme šediny nebo ještě méně, ale nadšení pro královnu sportu plane dál. Zdeněk se se svojí tak trochu křehkou konstitucí atletickou hvězdou nenarodil. K atletickým vavřínům se propracoval hodinami tvrdé dřiny a mimořádnou vůlí. Pokud někdo sám sebe uplácá z takového těsta, poznáte to na jeho povaze a chování po celý život, i když už o něm nečtete v rubrikách sportovních výsledků.

Zdeňkovi hned na počátku sportovní dráhy učarovala trať na 400 metrů překážek. Se svým osobákem hluboko pod 52 sekund by i dnes zářil na atletickém nebi. Na této trati má na svém kontě několik titulů mistrů republiky. Zaběhl dokonce československý dorostenecký i juniorský rekord. Skvělé výkony ho oblékly do dresu se lvíčkem na prsou při několika mezinárodních utkání. Zdeněk nebyl ovšem jen vynikajícím překážkářem. Dodnes se mi před očima odvíjí jeho vítězný závod na celostátním finále Středoškolských her ve Frýdku Místku, kde v sedmnácti let zaběhl kilometr za 2:32,9.

Jsou lidé, ve kterých vlastní úspěchy vypěstují narcisistický obdiv k sobě samému. Zdeněk se vydal opačným směrem. Po ukončení své aktivní sportovní kariéry začal působit jako vedoucí družstva, rozhodčí, trenér a sportovní manažer. Z odcházející stárnoucí atletické generace doplněné o několik začínajících mladíků dokázal postavit v Sušici tým, který bojoval v roce 1996 v druhé nejvyšší soutěži družstev. Věnoval atletice veškerý svůj volný čas bez ambicí na jakékoliv ocenění. Několikrát mě dokonce napadlo, že kdyby ho znal Miguel de Cervantes, měl by námět na nový světový román včetně ústřední postavy. Jenže pak jsme to musel v duchu odvolat, protože Zdeněk své cíle dokázal dotáhnout do cíle. Tartanová dráha a uspořádána extraliga jsou tomu důkazem. Hodiny volného času položené na atletický oltář promítnuté do běžného rodinného života vnímají z jiného úhlu fandové a kamarádi, z jiného úhlu ji asi vidí vlastní rodina. Když na chvíli odložím tu svoji mužskou optiku, zdá se mi, že nad hlavou jeho maminky i jeho manželky Dáši vidím svatozář. Jestli existuje nějaké atletické nebe, tak tam budou mít jistě rezervované místo ve VIP lóži.

Zdeňku,musím se pousmát, když si vzpomenu na Tvoje slova, když jsme se před týdnem po závodech loučili. Říkal jsi, žes pro pořádání extraligy hodně obětoval, ale teď už budeš konečně myslet víc na sebe. Nebudeš! Už se asi nikdy nezměníš! Zase budeš něco vymýšlet, něco organizovat pro ty ostatní a pro atletiku. Ale právě proto si Tě moc vážíme a máme Tě rádi!

Petr Krčmář

Aktivní sportovní činnost

Josef Novák

"Pan startér" Pepík Novák

*1926 +1993 Josef Novák, Sušice 1981

Dlouholetý startér a trenér.

Svěřenci

Z funkcionářské činnosti

Aktivní sportovní činnost

Časoměřiči

width="300"
Vrchní časoměřič Ladislav Nešpor
zleva se stopkami: Josef Beránek, Jan Váňa, 1983